Přiznám se že už od pondělí jsem se strašně těšil a nemohl se dočkat až dorazím na místo určení. V pátek jsem si vzal raději dovolenou abych v práci něco nevyvedl přeci jenom bylo třináctého :-D.
Pátek
Je ráno zvoní budík a já rychlostí blesku vyskakuji z pelíšku a jdu připravovat motorku. Moje milá hodná Laděnka zabalila všechny potřebné věci do tankvaku (proto jsem nemohl nic najít :-D) takže o postroje jsem se už nemusel starat.
Z domu jsme plánovali vyjet tak kolem deváté. Nabalíme motorku a já se jal jí startovat. Nevím co se jí kromě vahadel a ventilů v hlavě honilo ale mrška ne a ne naskočit. Vzduchem prosvištělo několik nehezkých slov a už jsem stál u nastartovaného auta s napojenými kabely. Dvě otočení a motor vrčel. Vyjíždíme.
Něco málo po druhé hodině odpolední dorážíme na místo určení. Jdeme na recepci zaplatit a ubytovat se. Hodný pan majitel nám ohraničil naše stanoviště páskou Policie Zákaz vstupu, takže jsme se nemuseli bát že nám tam někdo drze vleze. Postavili jsme bydlík a šli si sednout k horního kiosku a čekali na další příjezdníky. Přesně jako minulý rok i tento přijel jako první Láďa z orlových hor :-DDalší jste se trousili až do večerních hodin. V pátek nás bylo suma sumárum 13 motorek z toho jedna KTM (Pavel) další Yamaha (Karel) a Honda (Desmo). A co mě velmi mile překvapilo byl DRTomi z Košic. To mi udělalo velkou radost. Večer jsme se šli seznámit a popít nějaké ty moky chmelové.
Sobota
Tento den dorazilo ještě několik
Na sobotu byla naplánovaná vyjížďka, kterou pro nás připravil Martin Veverka za což mu ještě jednou děkuji.Dále pak nějaké ty soutěže abychom se trochu zabavili a na chvíli opustili alkoholické posilovače.
Je ráno a všichni se pomalu probouzí. Vyjížďka byla podle velitele naplánovaná na 10:30 aby se všichni stihli vyzubit a nasnídat.
Ještě před odjezdem proběhlo skupinové foto. Děda zavelel a všechno se to rozjelo.Brm brrrrrrrrm.
Vyjížďka se ubírala po okreskách a úzkých silničkách až jsme dojeli na dívčí hrad Landštejn. Tam nás šlo sice jen pár ale stálo to za to, hrad to byl ohromný.
Po posilnění a prohlídce jsme se vydali zpět do kempu. Všichni se tak nějak zpakovali a vyrazili, já čekal na posledního a vyrazil jsem taky bohužel mě nechali jet prvního a já se svým špičkovým orientačním smyslem a bez mapy nevěděl kam jet abych se vůbec ještě ten den vrátil. Tak jsem zastavil asi po pěti kilometrech že se juknu do svého telefonu kde mám tomtom.Všichi ostatní mě předjeli a já chuděra ztracená nevěděl co dál. Už jsem se viděl jak tam umírám hlady a žízní. Nakonec jsem to risknul a jel rovně, přišlo téčko na něm doleva a už jsem to valil do kempu.
No všichni jsme zase sešli, je fakt že mě to trochu naštvalo a byl jsem na Dědu a Snipera trochu nevrlý, sorry kluci.
Po aklimatizaci, následovali soutěže. Připraveny byly celkem 4 a to jízda pomalosti, namotávání lahve s vodou na kolík, twister a vědomostní test.
Nemusím tady popisovat jak pěkně jsme se pobavili hlavně u twistru a motání lahve.
Jízda pomalosti byla velmi zajímavá, já to jel poprvé a na první pokus jsem to prosvištěl rychlostí blesku. Druhá jízda už byla o něco pomalejší ale na ostatní borce to bylo stále rychle.
Motání lahve zase byla fuška na svaly. Je to zvláštní, ale ta láhev měla při třetím motání nejmíň 50kg. Všem se u toho pěkně kroutili obličeje a tuhly horní končetiny. Zde bych rád vyzdvihnul to, že se nenechali zahambit ani naše drahé polovičky byly tam celkem čtyři a soutěžili s velkou chutí. Míša byla dokonce lepší v motání než Sniper :-D. Motání okolo kolíku nám pěkně předvedl děda a vyfiknul pro fotografy krásné pózy.
Následoval malý oddech, odvážlivci šli plavat do ledového jezera a my ostatní jsme se připravovali na vědomostní soutěž. Ta proběhla vcelku rychle a s dobrými výsledky. Tím jsme soutěžení zakončili a přišlo na řadu odměňování. Nyní bych velice rád poděkoval Dědovi, který přivezl mnoho hodnotných cen.
Co následovalo po rozdávání cen je asi každému jasné. Stačila jedna otázka. Kdo jde na pivo? A bylo rozhodnuto. Večer se popíjelo diskutovalo a přátelilo.
Díky přísunu slivovice a rumu a piva si někteří členové pletli motorky se stanem , nebo ve svém malém stanu pro dvě osoby dlouhou dobu bloudili a nemohli najít spací pytel.:-D
Neděle
Je neděle ráno a pomalu se všichni probouzí do parného dne. Některým to šlo lépe jiným hůře, podle toho jakou kombinaci lihovin použili k sebeuspání. Je to kruté ale musíme balit. Přichází loučení a hodnocení.
Poslední společné foto, podání ruky a pápá.
Myslím si že se nám sraz vydařil. Účast 19ti strojů nejen mě velmi mile překvapila. Děkuji všem zúčastněným a hlavně Sniperovi a Martinovi za pomoc je fakt, že jste se postarali o spoustu věcí. Díky a zase nejdéle za rok na III. Srazu Suzuki DR 650.
Komentáře
Ale vse se povedlo a napsal jsi to hezky precededo
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.