PÁTEK

 

Jako první jsem dorazil do kempu já (admin) se svou přítelkyní, bylo to kolem druhé hodiny

odpolední. Zaplatili jsme ubytování a jeli hledat vhodné místo kam se vejde několik stanů.

Místo jsme našli kousek od vody a tam jsem zavelel jako praotec čech „zde se

usadíme,to je náš kousek země.“

Vybalili jsme stan a ubytovali se. Kolem šesté hodiny dorazil další účastník na DR 650

SE, Láďa. Z recepce mi volal kde parkuji a kolik lidí už dorazilo. Řekl jsem mu že jsem

zatím sám ale, že ostatní ještě přijedou.

Po osmé hodině přifrčel z Sniper (Praha) s Honzou (Plzeň).

Jakmile začal Sniper vybalovat stan, museli jsme se stavby účastnit skoro všichni neboť

jeho stan o rozloze malé zahradní chatky byl na jednoho člověka opravdu velký oříšek.

Po úspěšně dokončené stavbě přišel k nám starší mužík v brýlích s větou „Můžu to tady u

vás postavit?“. Ano byl to Martin (Unhošt) s manželkou Dášou, která jela na motorce jako

spolujezdec poprvé a už takovou dálku, proto před ní smekám svůj imaginární klobouk.

Oni dva byli poslední účastníci,kteří dorazili.

 
 

Nastalo vzájemné seznamování se, okoukávání a hodnocení motorek. Po té jsme se

všichni odebrali k jednomu z mnoha stánků co byly v kempu. Všechny byli skoro plné až

jsme narazili na jeden kde moc lidí nebylo. Zakotvili jsme u stolku a šli jsme si pro pivko a

něco malého k snědku. Sniper si objednal jídlo, Honza vyčkával. Asi po 30 minutách co

Sniper dojedl se Honza kulišácky zeptal “Jaký to bylo, je ti dobře?“ Když Sniper

odpověděl že ano šel si Honza také objednat. :D

Páteční večer jsme šli spát vysmátí a s dobrými pocity ze vzájemného poznání se.

SOBOTA 

Na sobotu jsem naplánoval vyjížďku po Orlických horách s překvapením. Vyjížděli jsme

brzo ráno v 10:30 možná o trochu déle.

Vyjížďka byla po úzkých cestičkách, lesem a z kopce do kopce. Trošku jsem nevychytal

tankování za což se omlouvám Martinovi, kterému jsem nechtíc způsobil depresi

z nedostatku benzínu v nádrži. Naštěstí mu palivo dalo až benzině v Deštném. Tam jsme

doplnili své oře a vyrazili na Šerlich a potom vesničkami a lesy na překvapení.

Překvapením byla pevnost z druhé světové války Dobrošov. Tam nás opustil Honza, který

jel domů za manželkou slavit. Dovedl jsem zbylé účastníky k pokladně a řekl jim, že

pohlídám motorky neboť jsem v pevnosti už byl.

Když se vrátili uřícení na parkoviště, moc dobře věděli proč jsem nešel s nimi. Do podzemí

a z něj na povrch je to několik hodně schodů. :-D.

Další zastávka byla na jídlo v penzionu v Dobrošově. Po doplnění energie jsme se odebrali

na cestu do kempu bylo to už jen kousek a po 100km vyjížďce mě někteří členové

proklínali, protože je boleli sedací svaly.:-D promiň Dášo.

Do kempu jsme dorazili v doprovodu dvou kamarádů BIGů (můj tatík a kamarád Pavel),

kteří se na nás přijeli podívat a popovídat si.

Měl jsem připravenou jednu vědomostní soutěž, protože jsem ale v kempu objevil minigolf

byla na světe další. Turnaj v minigolfu.

Nikdy bych nevěřil jak je těžké dostat tak malý míček do tak velké jamky:-D. Byla to

opravdu legrace

Po hodině válčení na hřišti jsme sečetli body a šli jsme na další teď už vědomostní

soutěž.

Tato soutěž byla opravdu zajímavá a bylo dobře vidět kdo jak svou motorku zná.

Bylo to jako ve škole, žádné podvody jsem netoleroval. Otočit papíry a jde se na to.

Po vyhodnocení testů přišlo na řadu vyhlášení vítězů a rozdání cen.

V minigolfu byl první Láďa pak Sniper a 3. místo Martin. Ceny byly opravdu hodnotné,

autíčka s kindrvajec :-D.

Ve vědomostní soutěži zvítězil Martin druhý byl po rozstřelu Sniper a třetí Láďa. Za tuto

soutěž dostali soutěžící diplomy a mohli si nechat propisky, kterými psali testy :-D.

Sobotní večer se opět nesl ve veselém duchu. Dokonce se zažily dvě často opakované

hlášky: Sniper „To takle jednou na jižní spojce v Praze…… „ a Martin „Ježiš kam jsem se

to dostal pojď jedem pryč, jdem balit……“:-D

V jedenáct hodin večer jsme vesele a lehce posíleni alkoholem pohodovali ke stanům, kde

jsme pozorovali hvězdy a klepali se zimou. Chvilku jsme ještě poklábosili zasmáli se a šli

spát.

 

NEDĚLE

Neděle byl den slz, úsměvů a loučení. Posnídali jsme, zabalili věci a Sniperovu zahradní

chatku:-D a na parkovišti nad kempem se rozloučili.

Pak už každý frčel k domovu.

I když účast nebyla velká, hezky jsme si to užili. Rád jsem Vás všecky poznal a doufám,

že příští rok se nás sejde víc.

 

DR 650 ZDAR

Napsal: Admin