mojí paní. Než jsme
vyjeli,tak jsme se dohadovali,zda si vezmeme pláštěnky,které jsem den před tím
koupil.Po kontrole oblohy a konstatování,že přeci jedeme jen na kousek a co se
nám může
stát,jsme vyrazili z Unhoště na Rudnou,Ořech,Zadní Kopaninu a dolu
zatáčkama do
Radotína,Zbraslav a nahoru Břežanským údolím,kde k naší škodě jsme
dojeli auto a tak tato pěkná
cesta byla nudnější. Nahoře doprava na Jílové.Před
Jílovým je krásný výhled na panorama lesů a
kopců. Nemohli jsme se dlouho v
klidu kochat,neboť přišel deštíček,který jsme museli přečkat u
kafíčka pod
slunečníkem-vždyť jedeme jen kousek. Známá to fráze se opět
potvrdila.
Po dešti jsme dojeli do Jílového a pak jsme
chtěli na Davli,jenže jsem na náměstí zakufroval a už
jsme ji valili dolů z
kopce. Pod jílovým jsem si všiml odbočky na Žampach,tak vpravo dolu po úzké
asfaltce až jsme přijeli k Sázavě. Vysoký viadukt jsem hravě objevil. Pilíře má
vysoké 42m a nahoře
se prohání Posázavský pacifik,jak jsem ho znal z mých
mladších let coby vandrovního. Kousek
výš po uzoukaté silničce,kde jsme se
chvilku přetlačovali s pani řidičkou Favorita o to,kdo má
přednost v jízdě do
kopce jsme objevili zlatonosnou přístupnou štolu,bohužel až po zavíračce.
Cestou
zpátky na Jílové jsem si všiml nápisu na baráku Harley, došlo mi, že je to
motohotel
Troníček,ale nestavěli jsme-až příště. Při vrácení do města jsem už
správně odbočil bránou v
městském opevnění a pak jsme frčeli do Davle. Na kopci
je také pěkný výhled,tentokrát na Brdské
lesy. Podél Vltavy jsme dojeli do Prahy
a pak zpětnou cestou domů.
Vyjížďka to byla krátká cca 120km,ale pár
hezkých pohledů,zatáček a nového podnětu na další
výlet,tentokrát asi i s našima
dvěma holkama,jsme viděli a ozkusili. Dáša už si pomalu zvyká na
tvrdší sedadlo
a ani mě nepřemlouvá,abych koupil něco pohodlnějšího. Neměli jsme s sebou foťák
a navíc moje komunikace s počítačem a podobnou technikou je slabší úrovně,takže
nemůžu
doložit své dojmy obrázky. Ale snad se časem polepším a na sobě
zapracuju. Už mi přišlo pár
nabídek,tak se budu snad už jen lepšit.
Chtěl jsem se s váma podělit o můj motoživot a
doufám,že i vy ostatní přidáte pár řádků.